Pan Václav Stratil, 2000

polyester, akrylová barva

výška 170 cm

Portrét pana Václava Stratila – v hlíně modelovaný portrét pedagoga FaVU VUT v Brně a umělce Václava Stratila, následně odlitý z polyesteru a laminátu. Původně jen výzva jednoho mého spolužáka přerostla v jakousi performance a akci. Postupně jsem se zabýval téměř jeden rok studováním těla Václava Stratila. Zpětně by se dalo říci, že se jednalo jednak o jakousi dokumentaci jeho fyziognomie (Václav několikrát změnil svou hmotnost), ale i velmi jedinečnou práci, jejímž cílem byl portrét výrazného umělce v postoji jeho tvůrčího procesu. To však byla jen část celé práce, která měla i další přesahy s dopady do mé další práce v dalších letech. Dodnes jsou pro mne nezapomenutelné rozhovory, které jsme při práci s Václavem spolu vedli a staly se pro mne velmi inspirativní a svým způsobem se mi tím stal i dalším mentorem. V průběhu práce jsem se začal zabývat i možností povrchů sochy a její barevností. Do jisté míry zde v určité chvíli intervenoval i umělec Milan Kozelka, který tuto akci i natáčel na video a pomohl mi s vytvářením vizualizací povrchů vznikající sochy (tyto materiály byly vystaveny jen jako součást dřívější studentské klauzurní práce a bohužel se nedochovaly). Portrét Václava Stratila se stal náplní mé bakalářské práce a obhajoba proběhla jako jedinečná performance se závěrečnou otázkou samotného portrétovaného Václava Stratila v roli oponenta: „Má ještě smysl dělat takovéto sochy?“

FINÁLNÍ PODOBA SOCHY

MODELOVÁNÍ PORTRÉTU VÁCLAVA STRATILA

NÁVRHY POVRCHŮ A BAREVNÝCH ŘEŠENÍ

Návrhy povrchů a barevného řešení sochy Václava Stratila, grafické úpravy na Macintosh Quadra, Adobe Photoshop a Illustrator 5.0, spolupráce s někdejšími studenty ateliéru grafického designu FaVU VUT v Brně, fragmenty grafických obrazů, 1999-2000.

Návrhy byly vytvářeny pod vlivem dobového nadšení až euforie z nových možností počítačové grafiky. Na konci devadesátých let byl internet v české republice teprve na počátku svého rozšíření a grafické programy se stávaly mocným nástrojem nejen designérů. Právě v době mé práce na portrétu Václava Stratila se mi podařilo i díky spolužákům z ateliéru grafického designu FaVU VUT v Brně vyzkoušet si možnosti nových grafických technologií a vizualizací. Z dnešního pohledu se jedná již o banální a dávno překonanou záležitost, ale v té době působily možnosti těchto programů jako zjevení, teprve se stávaly technologickou klasikou.