Výňatek z rozhovoru o soše Levitace v Ostravě

Výňatek z rozhovoru o soše Levitace v Ostravě s členkou týmu Ostrava 2015 (Ostrava město
kultury), který nastiňuje pozadí vzniku a realizace sochy (z roku 2010):

Proč žena v jógové pozici?

Chtěl jsem, aby ten prostor působil klidem. Aby tam člověk mohl spočinout a počkat, než mu přijede jeho spoj. A ne, aby ho to uvedlo do dynamického postoje, který ho obklopuje celý den. Měl jsem hned představu, že udělám levitující ženu, protože už si s ní delší dobu pohrávám a jednou jsem ji chtěl udělat velkou. Jógou jsem se inspiroval, ale nejde přímo o jógovou pozici, protože já ty věci posunuji, ne že bych je přímo napodoboval a kopíroval. Zároveň je to žena skoro jako křesťanský symbol, žena jako Marie. Něco, co medituje a je v poklidu.

Popíšete nám Levitaci trochu blíže ještě před jejím odhalením?

Její pohled směřuje meditativně dolů a v očích se jí můžou teoreticky odrážet lidé, protože ty oči jsou z nerezu. Pod ní je jakoby symbolická louže nebo voda, která je představována kamennou dlažbou. Motiv vody jsem tam chtěl, protože je to motiv očisty. Ta voda se tam teď málem stala také aktuální. Ze strachu, že to tam bude zaplavené, jsme museli usazení té sochy odsunout.

Jak je plastika vysoká?

Dva metry. Kdyby se postavila, bude mít asi čtyři. A je černá. Platinový bronz jako materiál přirozeně černá a mě napadlo, že ona ta ostravská čerň je taky symbolická. Před pěti lety jsem vytvořil menší variantu černé levitující ženy a zalíbilo se mi to. Předtím jsem dělal sochy hodně barevné – do růžových a tělových barev. Černá mi přijde také jako forma očisty. Není to pro mě nic špatného, temného, ale spíše něco hlubokého jako noc. A pak je taky hodně, ale opravdu hodně realistická. Není to rozhodně žádná erotická socha, je to vyloženě můj osobní přístup, jak ty věci dělám. Jen ať jste připravení (smích).

My se nebojíme:) Vždyť ono se pořád říká, jak je Ostrava přímočará…

To je taky důvod, proč je ta socha taková, jaká je.

Mimochodem, kdo byl předobrazem Levitace?

Na to nemůžu a neumím tak jednoznačně odpovědět. Jak už jsem se zmínil, těch soch „Levitace“ existuje víc variant. A pro mou tvorbu je typické, že používám na jednu sochu i víc modelů (někdy až kolem deseti). Téměř nikdy mi není na model někdo tak skutečně blízký. Zároveň jsem pracoval jen z hlavy, popaměti. Socha „Levitace“ pro Ostravu, která se odlila z bronzu, byla vytvořena na základě zkušeností z dřívější malé sochy loni během jara a léta. Pouze některé detaily (tvář, ruce, nohy) jsem modeloval podle občasných „pomocných“ modelů – kamarádek – jedna slečna je malířka a dvě jsou výborné sochařky.

Jak dlouho vám trvala samotná realizace sochy?

Víc jak rok. Začali jsme na tom pracovat v dubnu, namodelovaná byla v půlce léta a pak jsme vytvořili pomocné modely. Z bronzu byla odlitá v průběhu zimy a před čtrnácti dny se dodělávala patina. První dva měsíce trvalo, než jsme vymysleli, jak ji udělat jinak. Chtěl jsem, aby symbolizovala, že je Ostrava svlečená, čekající. V Levitaci každý uvidí to, co chce vidět. Kdo v ní bude chtít vidět erotiku, uvidí erotiku. Kdo bude chtít vidět meditaci, uvidí meditaci. A kdo v ní pozná nějakou ironickou narážku, tak se také nebude mýlit, protože tam jsou.

Začali jsme, vytvořili jsme. Mluvíte v množném čísle…

Protože se jednalo o velmi náročnou práci, zejména časově, tak mi pomáhal vyrobit model můj dlouholetý spolupracovník a kamarád sochař Michal Šmeral. Spolupracujeme spolu již několik let a vzájemně si vypomáháme na podobných projektech. Odlívat tak velkou věc je přece jen trošku náročnější. V loňském roce (pozn. 2009) jsme spolu úspěšně dokončili projekt – „Pomník Operaci Anthropoid“ – což je pomník atentátu na R. Heydricha v Praze. Soutěž jsme vyhráli v roce 2008. Rovněž se nám podařilo získat nejvyšší metu v soutěži na pomník Nikoly Tesly v Praze, nakonec se ale radní rozhodli celý projekt zrušit.

FOTODOKUMENTACE: