Skulptura Rusalka je inspirována vílou z pohádek mého oblíbeného spisovatele Karla Jaromíra Erbena a především jednou z nejznámějších oper Antonína Dvořáka.

Rusalka je vodní víla, nebo přesněji vodní démon (ženská entita) ze slovanské mytologie, obvykle obývající jezero nebo řeku. Rusalka je ale i známá opera (‚lyrická pohádka‘) Antonína Dvořáka. České libreto napsal básník Jaroslav Kvapil podle pohádek Karla Jaromíra Erbena a Boženy Němcové.

Malá mořská víla, 2010, soukromá sbírka, foto: archiv autora a Kristýna Štuková

Malá mořská víla – socha patří do série několika soch nymf a víl, resp. námětů z pohádek, k nimž jsem se začal víc obracet po smrti mého otce. Pohádka je jako příběh s příslibem šťastného konce, ale právě legenda o mořské panně přináší zcela jiný konec. Kompozice sochy může působit neklid, je vyvážená a stojí na maličkých třech bodech. Prvky hyperrealismu a výrazu pak dokreslují očekávání, úžas, ale i vystřízlivění a pocit nezvratného osudu.
Díky soukromému investorovi vznikla tato bronzová verze s kamenným podstavcem z granitu. Oči má vytvořené z nerez oceli formou inkrustace.

Malá mořská víla – socha patří do série několika soch nymf a víl, resp. námětů z pohádek, k nimž jsem se začal víc obracet po smrti mého otce. Pohádka je jako příběh s příslibem šťastného konce, ale právě legenda o mořské panně přináší zcela jiný konec. Kompozice sochy může působit neklid, je vyvážená a stojí na maličkých třech bodech. Prvky hyperrealismu a výrazu pak dokreslují očekávání, úžas, ale i vystřízlivění a pocit nezvratného osudu.
Díky soukromému investorovi vznikla i bronzová verze.