Co?

Figura meditující ženy v jógové pozici, která se dotýká země pouze ve třech bodech – malíčkem jedné nohy a prostředníkem levé a pravé ruky. Pod figurou je volný prostordo kterého se dá nahlédnout (předpokládaná výška 2–4 m).

Jak?

Na ocelově – dřevěnou konstrukci modelovaná nadživotní figura. Ta posléze zaformována a odlita z laminátu. Pro svou velikost použito skládání figury z dílů, které se nakonec sestaví do jednoho celku (šroubovaná konstrukce). Barva temně černá a nebo bílá, oči vytvořeny buď rovněž z laminátu a nebo ze skla.
Konstrukce ukotvena šrouby do betonového základu (pro svou velikost není podmínkou).

Proč?

Socha stojící v zeleni a nebo naopak v industriální či panelové zástavbě, kde místním dětem umožní prolézt celé tělo a dostat se i do míst kde mohou získat pocit bezpečí. “Vznášející” se žena – odlehčená figura v pozici vycházející ze staroindické jógy – v pozici výdechu. Pozice výdechu – uvolnění – kontrast aspirace – expanze. Smyslný význam přechází ve význam mateřství, jemnosti a ochrany.
Pootevření dveří vytvářející škvíru nad podlahou, zde symbolizovanou prostorem pod sochou.
Fenomén úlevy a napětí vyjádřeného prostorem pod objektem může být popisováno metaforou pootevřených dveří, vytvářející zde malou mezeru mezi sochou a podlahou. Mírně otevřené dveře vyzývající odhalit osobní a tajemné rozměry dalšího světa. Mezera – prostor pod sochou – téměř nepozorovatelný dotek – znázorňuje osobní napětí mezi figurou a zemí, na které „vše stojí“ (nad kterou se „vznáší“).

Původní projekt, který předcházel pozdějšímu návrhu z roku 2008, kdy byl již vytvářen v rámci veřejné soutěže pro přednádražní prostor v Ostravě-Svinově. Tento návrh ve veřejné výtvarné soutěži zvítězil a byl realizován v letech 2009–2010.