Motivace a důvody účasti v soutěži:

spolupracujeme již delší dobu na různých projektech, které se týkají tzv. public art, nebo-li veřejného prostoru. Realizace sochařského díla ve veřejném prostoru je velmi interesantní výzva a je jedním z častých cílů sochařů. Historický námět, který doposud neměl realizaci a navíc komplikované téma opředené mýty je každopádně velmi přitažlivé. Svým způsobem byl výzvou i komplikovaný a „nepříliš atraktivní“ prostor. V neposlední řadě o účasti rozhodla i osobní záliba autorů v historii druhé světové války a tehdejšího Československa.

Inspirace:

Návrh pomníku v procesu vytváření a vlivem komunikace mezi autory měnil různé podoby. Přes prvotní náměty a návrhy jsme zůstali u figury, která od počátku vycházela z kompozice tzv. „Vitruviova kříže“ a která je obecně známá ze slavné Leonardovy kresby. Postoj zobecňující figuru člověka je tedy narážkou na krycí název paraskupiny i celé akce (anthropoid = člověk). Zároveň s figurou jsme řešili i celou kompozici pomníku a ze začátku jsme pracovali s blokem, který představoval státní vlajku. Tento blok byl postupně různými způsoby dělen a kombinován (jeden z návrhů představoval i kompozici, kdy vlajka byla zdeformována a rozřezána do tvaru československé armádní protitankové zátarasy, zneužité později nacistickým Německem). Kompozice byla utvářena, tak, aby figury stály na hraně takovéto vlajky, ale zároveň vytvořily stabilní prvek celého monumentu. Nakonec jsme začali pracovat pouze s částí vlajky – jejím klínem, který víc zapadal do koncepce celého daného prostoru. Symbol zničené státnosti a poroby národa jsme přesunuli do materiálu bloku sloupu – rezivějícího cortenu.

Širší vztahy:

Původní místo atentátu leží ve zbytkovém prostoru dnešní dopravní křižovatky. Místo samo bylo v době vyhlášení soutěže prázdné a jeho jedinou funkcí byla autobusová zastávka a mohutný nástup do podchodu pod rychlostní komunikací. Umístění i velikost pomníku vychází z orientace na množství projíždějících řidičů, kteří budou hlavními pozorovateli vzniklého místa. Socha sama je umístěna do hrotu trojúhelníku, vzniklého mezi přivaděči.
Pomník je orientován na dálkové pohledy a zejména při nočním osvětlení bude fungovat jako jasný uvítací bod u vjezdu do Prahy.
Prostor kolem sochy je zadlážděn tak, aby se pomník plynule propojil s existujícími prvky parteru. Sama dlažba je tvořena betonovými panely, které svou brutalitou podporují surový charakter celé sochy. Pruhy dlažby jsou prokládány zelenými pásy, které jemně propojují zelený břeh komunikace, dlažbu a asfaltový chodník. V dlažbě před sochou bude osazena pamětní deska. Celá kompozice graduje směrem k osazené soše. Nabízí tak důstojné místo pro shromáždění před pomníkem i prostor pro rozptyl lidí vystupujících z autobusů.

Změny v původním projektu:

Na základě jednání s investorem (Prahou 8) bylo v projektu provedeno několik výrazných změn.
Výraznou změnou byla výměna jedné postavy parašutisty za postavu civilisty, co by představitele domácího odboje.
Výraznou změnu prodělal i zamýšlený sloup – hranol průřezu trojúhelníku. Na základě požadavku stavebního úřadu, byl sloup z urbanisticko – estetických důvodů snížen o jeden metr – z původních 10 metrů na 9 metrů.

Původní ideový záměr návrhu pomníku dle textové zprávy ze soutěžního návrhu předloženého v květnu v roce 2008 (tak jak byl v textové zprávě soutěžního návrhu):

Pomník byl navrhnut jako monumentální symbol odhodlanosti, statečnosti a vědomí o nebezpečnosti činu, který parašutisté v roce 1942 provedli. Jeho umístění bylo směřováno k okraji trojúhelníku mezi komunikacemi dle původního požadavku zadavatele.
Postavy jsou v postoji sebevrahů, jako-by nad propastí, vzájemně se vykrývají. Jsou tři, protože, ač členy skupiny Anthropoid byli pouze dva parašutisté, v konečné akci se jí bezprostředně zúčastnili pravděpodobně parašutisté tři. Zároveň to však vychází z trojúhelníkové kompozice podstavce, daného prostoru a širších vztahů místa. Postoj tvaru „Vitruviova“ kříže je inspirován postavou v kruhu ze slavné Leonardovy kresby člověka. Tento „anatomický“ postoj člověka je narážkou na samotný název skupiny a celé akce – Anthropoid – čili člověk. Postavy jsou bez portrétních rysů konkrétních parašutistů. Vychází z odosobnění a kompozicí i opakováním odkazují na sériovost. Figury jsou narážkou na zapomínání skutečného hrdinství, kdy jen opravdu odvážní vystoupí z davu a časem se stávají oním „neznámým vojínem“ historie.
Sloup trojúhelníkového průřezu vychází z tvaru klínu státní vlajky, kterou lze spatřit i v prostorách mezi figurami. Ostré hrany symbolizují ostří meče, nebezpečnost a rozrážení tyranie vnucující ponížení a utrpení. Z toho důvodu je použito i syrového cortenu na stěny podstavce, který má navodit dojem určité drsnosti a exprese. Ve svém celku vychází kompozice z daného prostoru a má dokreslit místo jako celek. Sloup má sice formu jakéhosi podstavce, ale není podstavcem v pravém smyslu slova, nýbrž plnohodnotnou součástí sochy. Je syrovým a ostrým geometrickým tvarem, který tvoří základnu pro tři postavy, které se na jeho hranách chystají skočit do propasti.

Externí odkazy:

Realizaci pomníku zajistilo homostudio s. r. o.

Operace Anthropoid na Wikipedii

Památník Operace Anthropoid na Wikipedii

Informace k soutěži o návrh, která předcházela realizaci je zde

Reportáže:

Reportáž aktualne.cz o soutěži v roce 2008

Reportáž z odhalení na ČT24

80. výročí Operace Anthropoid